Leoš Janáček – Příhody lišky Bystroušky
Brno 10. listopadu 2018
JANÁČEK BRNO 2018 – 17. 11. – 5. 12. 2018
Janáčkovy Příhody lišky Bystroušky zahájí festival Janáček Brno 2018 a slavnostně otevře Janáčkovo divadlo po více než roční rekonstrukci!
Mezinárodní hudební festival věnovaný dílu Leoše Janáčka vstupuje již do 6. ročníku a ten letošní věnovaný 100. výročí české státnosti bude skutečně mimořádný! Diváky čeká kompletní uvedení Janáčkova jevištního díla v podání předních zahraničních souborů i všech třech českých národních divadel. Poprvé se v ČR představí Velšská národní opera, která přiveze inscenaci Z mrtvého domu Davida Pountneyho a Vlámská opera nabídne Věc Makropulos slavného maďarského filmového režiséra Kornéla Mundruczó. S oběma zahraničními soubory přijíždí vynikající čeští dirigenti Tomáš Hanus a Tomáš Netopil. Velké divadlo Stanislava Moniuska z Poznaně představí slavnou Její pastorkyňu Alvise Hermanise inspirovanou dílem Alfonse Muchy. Bohatá koncertní řada nabídne dva velké symfonické koncerty, kde zazní i méně uváděné Janáčkovy kantáty Amarus a Na Soláni čarták i řadu komorních koncertů s vynikajícími interprety, např. slavného britského skladatele Thomase Adèse,který se představí jako klavírista v sólovém recitálu, Simonu Houda-Šaturovou, Pavel Haas Quartett ad. Nechybí ani tradiční třetí řada, v níž si na své přijdou milovníci moravského folklóru, neboť je věnována Janáčkovi sběrateli lidové hudby. Nejen program i místa konání jsou spjata s brněnskou historií počátku 20. století a po dobu festivalu tak ožijí hudbou a divadlem i místa jako jsou Brněnské výstaviště, Stadion Kounicova, vila Löw-Beer či Památník Leoše Janáčka.
Zahájení festivalu tradičně náleží pořádajícímu souboru Janáčkovy opery NdB. 6. ročník pro něj bude o to významnější, že spolu s festivalem také otevře nově zrekonstruovanou budovu svého domovského Janáčkova divadla operou Příhody lišky Bystroušky, která zahájila již jeho provoz v roce 1965.
Nová inscenace bude dílem režiséra a uměleckého šéfa Janáčkovy opery NdB Jiřího Heřmana. Poprvé se tak na jevišti sejde brněnský mistr a jeden z předních českých režisérů, jehož inscenace jsou typické svým duchovním přesahem a jedinečným pohledem na příběh i jeho postavy.
Neznám barvitější a živější hudbu, než je Janáčkova. Příhody lišky Bystroušky mě svou pichlavou a vřelou opravdivostí vždycky dojaly, je to oslava našeho života, který je krásný, a tu krásu stvoření bychom neměli nikdy zapomínat. Janáček nám zanechal věčnou inspiraci k životu se všemi strastmi a radostmi. Pro zahájení festivalu a oslavu stých narozenin našeho státu není lepšího tématu a hudby!
Jiří Heřman
Šéfdirigent Janáčkovy opery NdB Marko Ivanović má již své renomé jako janáčkovský dirigent a Příhody lišky Bystroušky jsou třetí Janáčkova opera, kterou hudebně nastuduje. V hlavních rolích se představí především sólisté brněnského souboru. Bystroušku ztvární Jana Šrejma Kačírkovou s Michaelou Kuštekovou, pro niž to bude debut na brněnském jevišti, Zlatohřbítka Václava Krejčí Housková spolu s Janou Hrochovou. Role Revírníka se ujme náš stálý host Svatopluk Sem spolu s Jiřím Sulženkem.
NdB je součástí mezinárodního projektu Opera Vision, který na webové platformě přenáší živě představení z více než třiceti evropských operních domů. Prvním příspěvkem brněnského souboru bude živý přenos právě z představení Příhod lišky Bystroušky 18. listopadu 2018 v rámci festivalu. Hlavním partnerem přenosu je Česká televize, která vytvoří i záznam inscenace. Sledujete na www.operavision.eu
Jestliže je Janáčkova sedmá opera spojena s městem, kde žil, a jeho okolím jako žádná jiná, není to jen proto, že ji zde Janáček zkomponoval. Příhody lišky Bystroušky, úžasná kombinace hluboké životní filozofie skladatele na prahu sedmdesátky, barvitého obrázku života z prvních let mladé československé republiky a půvabu bílovických lesů, počaly svůj život v Brně už před slavnou operou, konkrétně v brněnské redakci Lidových novin. U zrodu humorných příběhů o chytré lišce, co pokaždé doběhla revírníka, byla další velká brněnská osobnost, Rudolf Těsnohlídek. Svou nesmazatelnou stopu ale Těsnohlídek zanechal v našem městě i v podobě krásné tradice vánočního stromu republiky a založení dětského domova Dagmar.
V rámci zahájení festivalu si proto připomeneme i první Vánoční strom republiky. Akce ve spolupráci s TIC Brno, ČČK a obcí Bílovice nad Svitavou začne17. 11. 2018 v 9.30 v Bílovicích nad Svitavou, odkud po programu na náměstí a u hájenky v 11. 30 vyrazí povoz se stromem tažený koňmi do Brna. V 16h se koná slavnostní předání stromu na brněnském nám. Svobody. Brněnští obyvatelé mají mimořádnou příležitost doprovodit svůj vánoční strom z Bílovic do Brna. Festival slavnostně zahájí v 18h přestřižení pásky na zrekonstruovaném Janáčkově divadle.
Další mimořádnou akcí k festivalu a premiéře Příhod lišky Bystroušky je výstava Příhody lišky Bystroušky, rukopisy, dokumenty, při které budou 19. – 21. 11. 2018zcela výjimečně k vidění v památníku Leoše Janáčka originály Janáčkových rukopisů vztahující se k opeře Příhody lišky Bystroušky.
Příhody lišky Bystroušky
Opera o 3 dějstvích
Hudba Leoš Janáček
Libreto Leoš Janáček podle Rudolfa Těsnohlídka
Hudební nastudování Marko Ivanović
Dirigenti Marko Ivanović, Robert Kružík
Režie Jiří Heřman
Scéna Dragan Stojčevski
Kostýmy Alexandra Grusková
Světelný design Daniel Tesař
Dramaturgie Patricie Částková
Sbormistryně Klára Složilová Roztočilová
Sbormistryně Dětského sboru Brno Valeria Maťašová
Pohybová spolupráce Kateřina Nováčková
Videoprojekce Iveta Stehlíková
Osoby a obsazení
Bystrouška Jana Šrejma Kačírková /Michaela Kušteková
Lišák Zlatohřbítek Václava Krejčí Housková / Jana Hrochová
Revírník Svatopluk Sem / Jiří Sulženko
Rechtor / Komár Ondřej Koplík / Petr Levíček
Farář / Jezevec David Nykl / Jan Šťáva
Revírníková Martina Mádlová /Daniela Straková‑Šedrlová
Sova Martina Mádlová /Daniela Straková‑Šedrlová
Pásek Petr Karas / Kornel Mikecz
Pásková / Datel Hana Kopřivová / Jitka Zerhauová
Malá liška Julie Šebestová / Zdeňka Jetelinová
Pepík Zdislava Bočková / Barbora Garzinová
Frantík Eva Daňhelová / Eva Štěrbová
Harašta Roman Hoza / Igor Loškár
Kobylka Zdislava Bočková / Barbora Garzinová
Cvrček Eva Daňhelová / Eva Štěrbová
Lapák Veronika Hajnová Fialová /Jitka Klečanská
Kohout Andrea Široká / Alena Sobolová
Chocholka Martina Mádlová / Eva Štěrbová
Sojka Andrea Široká / Alena Sobolová
Skokánek Petr Hrůša / Stanislav Klusáček /Petr Špička
Slavnostní otevření Janačkova divadla 17.11.2018
Sbor a orchestr Janáčkovy opery NdB, Dětský sbor Brno
Premiéra 17. listopadu 2018, Janáčkovo divadlo
Reprízy: 18. 11. – živý přenos v rámci Opera Vision
- 12. 2018, 27. 1. a 18. 6. 2019
Inscenační tým
Marko Ivanović patří k předním dirigentům a všestranným hudebním osobnostem naší současné hudební i divadelní scény. Na pražské AMU vystudoval obory dirigování a skladba. Je laureátem Mezinárodní soutěže mladých dirigentů G. Fitelberga v Katowicích (2003). Jako dirigentspolupracoval s různými českými a zahraničními orchestry: Česká filharmonie, Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Pražská komorní filharmonie, Filharmonie Bohuslava Martinů, Filharmonia Sudecka (Polsko),Toyama Academy Orchestra (Japonsko) ad. V letech 2009–2014
byl šéfdirigentem Komorní filharmonie Pardubice. Od 1. ledna 2015je šéfdirigentem Janáčkovy opery Národního divadla Brno. Vedle tradičního repertoáru se zajímá o novější tvorbu a nejnovější tituly, které často premiéruje. Jako dirigent opery Národního divadla v Praze mj. nastudoval a uvedl Březinovu operu Zítra se bude…, novou verzi
Šlitrovy Dobře placené procházky nebo Válku s mloky Vladimíra Franze. V roce 2011 řídil nastudování opery Její pastorkyňa Leoše Janáčka ve švédském Malmö (inscenace vydaná na DVD). Často bývá zván k dirigování na předních českých festivalech. Jako skladatel se prosadil v mnoha zemích Evropy, zejména na významných festivalových pódiích. Je také autorem hudby k filmům a divadelním hrám. V lednu2012 měla v Národním divadle v Praze premiéru jeho opera Čarokraj,která byla uvedena v únoru 2015 v Brně. V NdB nastudoval Janáčkovu Věc Makropulos (2014), Její pastorkyňu (2015), českou premiéru soudobé opery T. Adese Powder Her Face (2016), dvojvečer Epos o Gilgamešovi B. Martinů a Dido a Aeneas H. Purcella, který získal cenu Divadelních novin za Hudební inscenaci roku 2016, dvojvečer B. Bartók Modrovousův hrad / A. Schönberg Očekávání, který byl premiérovánv rámci festivalu Janáček Brno 2016, a českou premiéru opery Láska na dálku Kaiji Saariaho (2017). Pro Operu ve švédském Göteborgu nastudoval Janáčkovu Věc Makropulos (2015). Marko Ivanović je vyhledávaným hudebním popularizátorem na koncertech koncipovaných speciálně pro děti a mládež (Česká filharmonie, Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK, Komorní filharmonie Pardubice).
Jiří Heřman vystudoval zpěv na konzervatoři v Plzni a operní režii na pražské AMU. Renomé si získal jak komorními projekty v netradičních prostorech, tak inscenacemi na velkých operních jevištích. K těm prvním patří např. Lamenti (2004), původní scénická meditace na text F. Micieliho a hudbu Michala Nejtka, uvedená v Universálním prostoru NoD, v divadle Schlachthaus theater ve švýcarském Bernu a na festivalu Riocenacontemporanea v brazilském Riu de Janeiro, nebo česká premiéra duchovní hry B. Brittena Curlew River (2005) v bývalém kostele Sv. Máří Magdalény na Malé Straně (České muzeum hudby) v rámci festivalu Struny podzimu. Na velkém jevišti se představil v plzeňském Divadle J. K. Tyla Saint-Saënsovým Samsonem a Dalilou (2002), Wagnerovým Bludným Holanďanem (2004), který získal Cenu Sazky a Divadelních novin, a Gounodovým Faustem (2013). V letech 2007–2012 byl uměleckým šéfem opery Národního divadla. Nastudoval zde šest inscenací, které získaly mimořádný ohlas publika i kritiky – Monteverdiho Orfea, Dvořákovy opery Rusalka a Jakobín,Hry o Marii B. Martinů, Wagnerova Parsifala a Brittenovu Glorianu. K jeho dalším uměleckým počinům patří originální scénické zpracování Schubertovy Zimní cesty (2013) v prostoru filmového ateliéru č. 4na pražském Barrandově a v roce 2014 činoherní Lorcova Yerma v Jihočeském divadle, Rusalka v Otáčivém hledišti v Českém Krumlově, Fibichova opera Pád Arkuna v Národním divadle v Praze (2014), Pucciniho Tosca v Janáčkově opeře NdB (2015), Řecké pašije B. Martinův Aalto Musiktheater v Essenu (2015), Pucciniho Madama Butterflyv pražském Národním divadle (2016), dvojvečer Epos o Gilgamešovi B. Martinů a Dido a Aeneas H. Purcella v Janáčkově opeře NdB, který získal cenu Divadelních novin za Hudební inscenaci roku 2016. Z nedávných inscenací v Janáčkově opeře NdB to jsou Dvořákův Čerta Káča (2016) a česká premiéra opery Láska na dálku K. Saariaho (2017), která získala cenu Divadelních novin za Hudební inscenaci roku 2017, mimořádný projekt s operním souborem Gounodův Fausta Markéta určený pro BVV (2017). S brněnským operním souborem inscenoval Smetanovu Libuši ke 100. výročí republiky (2018). V rámci Pražského Quadrienále 2015 působil jako komisař pro sekci hudba a prostor. Od ledna 2015 je uměleckým šéfem Janáčkovy opery NdB.
Dragan Stojčevski se narodil v Pančevu na území bývalé Jugoslávie. Vystudoval obor scénografie na DAMU v Praze u prof. J. Duška, v současnosti pokračuje na stejné škole v doktorandském studiu. Vedle těchto studií absolvoval také stáž na pražské AVU v ateliéru V. Kokolii. Kromě scénografie pro divadlo realizoval řadu instalací a uměleckých intervencí ve veřejném prostoru. Intenzivně se zabývá tvorbou site-specific projektů, často ve spolupráci se skupinou Mama papa jak v Čechách, tak i v zahraničí. Své projekty realizoval na archeologických lokalitách, v muzeích, v místech opuštěných industriálních zón či v rurálním prostředí. Jeho scénografická tvorba pro divadlo za poslední dobu: Dobře placená procházka (Západočeské divadlo v Chebu, 2012), Labyrint světa a ráj srdce (Divadlo Drak, Hradec Králové, 2015), Král jelenem (Západočeské divadlo v Chebu, 2015), Řecké pašije (Státní divadlo Essen, 2015), Ženy na pokraji nervového zhroucení (Západočeské divadlo v Chebu, 2016), Pýcha a předsudek (Divadlo Jatka78, Praha, 2016), Experiment myší ráj (Národní divadlo, 2016), Epos o Gilgamešovi / Dido a Aeneas (Národní divadlo Brno,2016), Dynasitie: Lehman Brothers (Husa na provázku, 2017), Noční sezóna (Národní divadlo, 2017) a Faust (Stavovské divadlo, 2018).
Alexandra Grusková se narodila roku 1968 v Bratislavě. Na Střední uměleckoprůmyslové škole vystudovala restaurování a ve studiu dále pokračovala na Divadelní fakultě Vysoké školy múzických umění v Bratislavě v oborech scénografie a kostýmní návrhářství. Na katedře scénografie působí od roku 2000 jako pedagog a od roku 2008jako docent. Spolupracuje s předními divadelními režiséry v Čechách a na Slovensku, věnuje se operní, taneční i činoherní tvorbě. K jejím profilovým inscenacím patří Pucciniho Tosca a Madama Butterfly, Jiráskova Lucerna a Franzův balet Zlatovláska pro pražské Národní divadlo, Shakespearův Hamlet, Večer tříkrálový a Zkrocení zlé ženy, Rostandův Cyrano z Bergeracu, Wildeův Ideální manžel, Marivauxovy Strategie a rozmary, Brittenův Peter Grimes a Bartókův Hrad knížete Modrovouse pro Slovenské národní divadlo v Bratislavě, Prodaná nevěsta, Tosca a dvojvečer Epos o Gilgamešovi a Dido a Aeneas pro Janáčkovu operu NdB, Shakespearův Macbeth, Čechovův Racek, Maryša bratří Mrštíků, Ibsenova Heda Gabler, Tajovského Statky zmätky pro Divadlo Andreje Bagára v Nitře, muzikály Excalibur pro pražské divadlo Ta Fantastika, West Side Story a Mrazík pro Divadlo Nová scéna v Bratislavě, Řecké pašije B. Martinů pro Státní divadlo v Essenu. Jako architektka a kostýmní návrhářka spolupracuje také s filmem a televizí. Za všechny produkce zmiňme televizní filmy Amálko, já se zblázním, Dlouhá krátká noc, Vůle a představa manželů Andrassyových(Slovenská televize), film lmy Vadí, nevadí (Studio honza), Květy sakury(Arina), Pokoj v duši (Forza), Panelák (televize JOJ), Tma (Film Studio Gatteo), Květy a Lucia (Oreo). Několikrát byla nominována na slovenskou divadelní cenu DOSKY, kterou dvakrát získala. V roce 2004 jí byla udělena Cena Tatrabanky za umění.
Daniel Tesař je původním povoláním dělník. Od roku 1999 působí jako světelný designér a spolumajitel obchodní společnosti v tomto oboru. V minulých letech spolupracoval s choreografem Janem Kodetem na světelném designu k choreografiím Gates (2000), Danse Macabre (2001), Cala Estreta (2002), Lola and Mr. Talk (2003), Zlatovláska (2006), (e)MOTION PURE (2007) a CamouflAGE (2009). Dlouhodobě spolupracoval také s choreografkou Věrkou Ondrašíkovou, např. na inscenacích Aigues Mortes (2004), Unique (2006) a INFINITO (2007). S režisérem Michalem Langem v letech 2004–2007spoluinscenoval řadu her ve Švandově divadle. Pro taneční soubor DOT 504 vytvořil světelný design k představením Hidden Landscape (2008) a 100 Wounded Tears (2009). Od roku 2004 se podílí na vizuální stránce operních inscenací režiséra Jiřího Heřmana – Wagnerův Bludný Holanďan (2004) pro Divadlo J. K. Tyla v Plzni, původní projekt Lamenti pro sdružení in spe (2004), Brittenova duchovní opera Curlew River inscenovaná v prostoru Českého muzea hudby v Praze (2005), scénické provedení Schubertovy Zimní cesty v barrandovském filmovém ateliéru (2013) či Monteverdiho Orfeo (2007), Dvořákova Rusalka, Hry o Marii Bohuslava Martinů (obě 2009), Wagnerův Parsifal, Dvořákův Jakobín (obě 2011), Brittenova Gloriana (2012), Fibichův Pád Arkuna (2014) a Madama Butterfly (2016) pro pražské Národní divadlo, Pucciniho Tosca (2015) a dvojvečer Epos o Gilgamešovi a Dido a Aeneas (2016), Dvořákův Čert a Káča (2016) pro NdB. S Baletem ND spolupracoval na inscenacích Šípková Růženka, Amerikana III a Louskáček a Myšák Plyšák. V letech 2013–2016 vytvořil světelný design pro inscenace Verdiho Síly osudu (Divadlo F. X. Šaldy v Liberci), Vojáka a tanečnice B. Martinů (Divadlo J. K. Tyla v Plzni) a Bizetovy Carmen (NdB) v režii Tomáše Pilaře. Spolupracuje také jako technický produkční s festivaly 4 + 4 dny v pohybu, Tanec Praha a Divadelná Nitra a na workshopech Institutu světelného designu.