Žák Ladislav: Kostky jsou vrženy, mandáty rozdány…

Praha 7. října 2018

Dovolím si volně navázat na předchozí text s názvem „Už je to tady…“a učinit několik poznámek nad rozhodnutím nás, voličů. Pokud nechci plakat ani tančit nad rychle se prohlubujícím hrobem ČSSD a KSČM ani nad dílčím neúspěchem ANO v Praze, který byl po působení minulého vedení nevyhnutelný, pak můj první dojem lze vyjádřit tak, že se vlastně nic zvláštního ani neočekávaného prostě nestalo.

Určitě se najdou analýzy, které budou poukazovat na neuvěřitelné souvislosti za jedním, dvěma, ba i třemi rohy, ale lidé prostě přišli a zvolili si bez velké hysterie ty, na které se podle jejich názoru mohou spolehnout a nezvolili ty, kteří je zklamali. Je důležité, že se lidé nenechali zmást značkou politické strany a důsledně posuzovali, kdo a jak odpovídal, odpovídá a bude odpovídat jejich zájmům. Více než o politických subjektech a jejich pověsti a preferencích, byly tyto volby o osobnostech, které je reprezentují a pracují pro veřejnost.

Rád bych v této souvislosti připomněl výroky našich četných našich politiků, že  občan není schopný rozhodnout o složitějších věcech, nemá přehled, co je v zájmu obecného blaha, a tudíž mu má být království nebeské všeobecného referenda navždy zapovězeno. Je paradoxní, že jakkoliv politici pokládají občany za hlupáky, kteří nevědí co je dobré pro společnost a pro zemi, nechávají na nich volbu sebe sama. Mělo by být známo, že občan se nerozhoduje, volby nevyjímaje, podle toho, co je dobré pro jakési nespecifikované veřejné blaho, rozhoduje se podle toho, co je dobré pro něho a jeho nejbližší. V tom je mistr nad mistry. To nevylučuje existenci blouznivců, kteří se scházejí a debatují o veřejném blahu. Nic ve zlém, sám mezi tyto blouznivce patřím, ale jsem dost starý, abych věděl, že v rámci velkých čísel a rovnosti vlivu spolehlivě platí, že „bližší košile než kabát“.

Volič se podle mého názoru rozhodl správně, když odmítnul politické strany a volil daleko více personálně. To platí o politických stranách tam, kde uspěly, stejně jako tam, kde neuspěly. Celkově je zřejmé, že primitivní partajní politika pocházející z hloubi předminulého století není spasitelná ani marketingovým jednáním podle výzkumů veřejného mínění ani šířením svých přitroublých „mesidží“ s pomocí moderních médií.  Chování politických stran je v očích občana skutečně poněkud úchylná. Lidé se chtějí mít dobře a požadují elementární spravedlnost. Představa klasických politických stran, že musí voliče vychovávat, naráží stále tvrději a tvrději na odpor…

Lidé stále více poznávají, že svěřit důvěru lze efektivně jenom konkrétnímu člověku. Důvěra člověka v partaje a jiné souborné osoby je koneckonců nonsens… Asi něco jako láska k Sovětskému svazu.

Je třeba si s veškerou skromností říci“ „volili jsme dobře…“

 

1 komentář: „Žák Ladislav: Kostky jsou vrženy, mandáty rozdány…

  • 7.10.2018 (16:20)
    Permalink

    Volili jsme , jak jsme volili. Za sebe doufám, že opravdu správně a že ti, jimž jsme dali hlas, svůj mandát budou vnímat jako službu nám voličům-občanům. Jako službu obci, městu, vlasti.
    V souvislosti s komunálnimi volbami (zejména na základě předvolebních debat politiků i diskusí a prohlášení, která se na nás z jejich úst linou bezprostředné poté, co kostky byly vrženy) jsem zalistovala v mém oblíbeném Marcu Aureliovi. Nabízím dva citáty z jeho Hovorů k sobě.
    1. „Fronto mě přivedl k poznání, kolik závisti a pletichářství a pokrytectví vězí v samovládě a jak ta naše . takzvaná šlechta obyčejně mívá málo lásky k bližnímu.“
    2. „Všichni lidé jsou spolu příbuzní, ne sice podle krve, ale rozumem, neboť rozum každého je částí rozumu vesmírného. Z tohoto příbuzenství vyplývá lidem povinnost chovat se k sobě vlídně a přátelsky.“

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *