Dlouhý Michal: Na loupežníky s letadlem

Praha 28. července  2018

Kanceláři zemského četnického velitelství č. 4 v Užhorodě došla 11. září 1934 dopoledne telegrafická zpráva z trestnice v Leopoldově. Zemský velitel četnictva plukovník Jan Ševčovič se z ní od svého pobočníka nadporučíka Václava Peremského dozvěděl o útěku vězně č. 1551, Ilka Lepeje, narozeného 13. července 1895 ve Volovém a tamtéž příslušného. Vysloužilý voják, si v uvedené trestnici odpykával od roku 1926 trest patnáctiletého žaláře pro zločin loupeže. Při večerní kontrole bylo zjištěno, že trestanec uprchl a přes veškerou snahu místního četnictva se ho nepodařilo vypátrat ani zadržet.

Zemský velitel okamžitě nařídil podřízeným velitelům četnických oddělení v Chustu, Mukačevě a v Užhorodě přijetí všech dostupných opatření, aby byl uprchlý trestanec zadržen na slovensko-podkarpatoruské hranici, nebo nejpozději v okrese Volové. Plukovník Ševčovič totiž předpokládal, že to Lepeje potáhne domů, do obce Repinné ve volovojském okrese, kde měl malé hospodářství, ženu a tři děti.

Po Lepejovi však jakoby se slehla zem. Nenarazilo na něj ani zalarmované četnictvo na slovensko-podkarpatoruském pomezí, ani četnictvo ostatních oddělení. Klid trval až do poloviny dubna 1935, kdy byla četnická stanice Kelečín vyrozuměna o loupežném přepadení židovského obchodníka Junga v obci Bukovec. Tamní velitel praporčík Antonín Brom se strážmistry Michalem Manyakem a Františkem Košuličem zjistili, že Jung byl ve svém obchodě přepaden krátce před jeho uzavřením. Do obchodu přišli dva neznámí muži a pod pohrůžkou zastřelení z revolveru odnesli 3.000,- Kč, jídlo a nápoje. Podle popisu vyšetřující četníci usoudili, že by se mohlo jednat o všemi hledaného Lepeje. To však již byla práce pro četnickou pátrací stanici v Chustu, s níž se na místo dostavil služebním vozidlem Praga-Picollo  i velitel chustského četnického oddělení štábní kapitán Arnošt Zimprich.

Pánové z pátračky měli auto, služebního psa, fotografický přístroj, ale také evidenci zločinců žijících v jejich služebním obvodě, který zahrnoval působnost chustského krajského soudu, to jest politické okresy Chust a Volové. Na předložených dvojdílných fotografiích poznal oloupený obchodník kromě trestance na útěku Ilka Lepeje i jeho kumpána – 28 letého Juraje Klevce ze Sojmy, již dvakrát trestaného pro krádež. A nezůstalo pouze při jedné loupeži.

Proto se vedení pátrání po lupičích ujal osobně velitel oddělení Zimprich, který vyžádal na zemském veliteli posily za účelem vytvoření soustředěného oddílu četnictva k dopadení loupežníků Lepeje a Klevce. Plukovník Ševčovič přislíbil veliteli oddělení všemožnou podporu v jeho požadavcích a tento požadavky skutečně nešetřil. V krátké době bylo ve volovojském okrese soustředěno téměř šest set příslušníků četnictva z celé Podkarpatské Rusi. Manévry četnictva v místních hlubokých lesích a na poloninách však nepřinášely žádný výsledek. Rovněž tak místní lid stranil spíše loupežníkům, které považoval obdobně jako před léty Nikolu Šuhaje za národní hrdiny, než aby byl nápomocen četnictvu. Situaci dokresluje i následující událost. V době největšího pátrání po lupičích zemřela Klevcovi žena a loupežník přišel do obce Sojmy na její pohřeb a ještě se zde nechal fotografovat! Nikdo z obyvatel obce se jej nepokusil zadržet ani věc neoznámil četnictvu. Štábní kapitán Zimprich byl po zveřejnění fotografie z pohřbu před zhroucením. Neustále byl bombardován zemským velitelem, kdy a jak hodlá zneškodnit tu proklatou lupičskou bandu.

Klevec na pohřbu své manželky

V polovině září se však začalo blýskat na lepší časy. Při obklíčení obou lupičů u obce Kelečina 80 četníky byl v noci na 15. září 1935 Ilko Lepej zastřelen osmi zásahy, ale Klevcovi se opět podařilo vyklouznout z obklíčení. Bezradný velitel oddělení už se chytal posledních možností. Ve věstníku četnictva se dočetl o zřízení četnických leteckých hlídek…

Dnem 1. července 1935 byla zřízena československá letecká policie, jejíž úkoly plnilo četnictvo prostřednictvím četnických leteckých hlídek. Kromě plnění úkolů letecké policie však četnické letecké hlídky měly spolupracovat s pozemními četnickými útvary, při pátrání po pachatelích trestných činů za využití předností letecké techniky. V tom štábního Zimpricha napadlo vyžádat pomoc nejbližší četnické letecké hlídky se sídlem na letišti Vajnory u Bratislavy. Zemský velitel rovněž ve stavu bezradnosti, podpořil ztřeštěný nápad svého podřízeného a vyžádal na ministerstvu vnitra v naší historii první použití letadla k pátrání po zločinci.

Stíhací letadlo Škoda D-1 v.č. 13 značky OK-PAA četnické letecké hlídky ve Vajnorech u Bratislavy pilotované kapitánem letectva Josefem Šplouchalem po mezipřistání na letišti v Užhorodě nabralo kurs nad volovojský okres. Zde se jeho pilotovi skutečně podařilo zjistit směr pohybu stovkami četníků štvaného Juraje Klevce. Vzhledem k hustým podkarpatoruským lesům se mu však podařilo uprchnout do Polska, kde se spojil s jedním haličským banditou a pokračoval v páchání loupeží na polském území. Při hodnocení výsledku použití letadla k pronásledování výše uvedených zločinců bylo konstatováno, že k němu mělo dojít poněkud dříve, ještě za života Ilka Lepeje. Je třeba si však uvědomit, že v podmínkách četnictva se jednalo o zcela nový prostředek a možnosti jeho použití byly teprve zjišťovány.

Stíhací letadlo Škoda D-1 v.č. 13 OK-PAA

 

Zemský velitel četnictva v Užhorodě přesto předložil ministerstvu vnitra ve smyslu § 51 III. dílu Jednacího řádu četnictva návrh na povýšení velitele četnického oddělení v Rachovu štábního kapitána Arnošta Zimpricha, do hodnosti majora. Jmenovaný byl naposledy povýšen 24. června 1930, v hodnostním pořadí je ze zemského velitelství na 1. místě a povýšení si za dopadení uprchlého trestance Ilko Lepeje zaslouží. Uvedený návrh byl ministerstvem vnitra realizován.

Na závěr uvádím výběr pěti z celkem 150 veršů lidové písně, opěvující oba zločince, která byla zpívána v roce 1937 na podkarpatoruských poloninách.

„Na zelené polonině

zvony zazvonily.

Nad Repinným na tom poli

Lepeje zabili.

Zastřelili Lepej Ilka

výše Repinného,

teče krevca dolů říčkou

až do Volového.

Měl on, měl vysoké boty

co jsou po kolena,

dostal je ten, co ho zradil,

to je jeho cena.

Zakukala žežulička

na zeleném buci,

dali Lepejovy boty

Vasilu Žiguci.

Vyšel Klevec zbojník mladý,

hledí z poloniny,

oj bože můj milostivý,

kamaráda není…“

Příspěvek byl zpracován podle knihy Michala Dlouhého PŘÍPADY z pátrací služby, vydané nakladatelstvím Pragoline. Kniha přináší tři desítky veselých povídek z působení četnictva na našem území, které se přihodily při výkonu pátrací služby. Kniha byla vydána v tistěné i v elektronické podobě a je k dostání na www.kosmas.cz. Zajímavé informace o autorovi získáte na www.cetnik-michal-dlouhy.cz

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *