Michal Dlouhý: Úkol kapitána Stiburka

Praha 11. července 2018

Dne 16. listopadu 1927 se o deváté hodině ranní v kanceláři velitele Četnického oddělení kapitána Aloise Stiburka v Čáslavi rozezvučel telefon. Kancelářský pomocník strážmistr Rudolf Kubánek na dotaz II. pobočníka zemského četnického velitele štábního kapitána Karla Vašků, kde se nachází velitel oddělení, sdělil, že pan kapitán právě koná přehlídku Okresního četnického velitelství Německý Brod. Strážmistr Kubánek dostal rozkaz vyřídit veliteli oddělení, že v pátek 18. listopadu se na Zemském velitelství četnictva v Praze koná od 8. hodiny ranní porada svolaná zemským velitelem.

Kapitán Alois Stiburek

Kapitán Stiburek, když se po svém návratu z Německého Brodu dozvěděl o poradě, zrovna nehýřil nadšením. Hlavou mu proběhly všechny možné resty, které by mohly být předmětem zájmu pana zemského. Jelikož nepřišel na nic konkrétního, přestal si lámat hlavu a nechal věc osudu.

V zasedací síni na Zemském velitelství četnictva pro Čechy v Karmelitské ulici se v pátek ráno kromě zemského velitele generála Bohuslava Knoblocha, jeho náměstka plukovníka Rudolfa Mládka a velitele Četnického oddělení u poznávacího úřadu policejního ředitelství v Praze štábního kapitána výkonného Josefa Povondry sešlo celkem sedmnáct velitelů četnických oddělení.

Náměstek zemského velitele seznámil přítomné s výnosem ministerstva vnitra č. 73.481/13 ze dne 15. listopadu 1927, který se týkal zřízení pátracích stanic. Dnem 1. ledna 1928 zřizují se pátrací stanice u okresních četnických velitelství v: České Lípě, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Chebu, Chrudimi, Kladně, Kutné Hoře, Liberci, Litoměřicích, Mladé Boleslavi, Mostě, Písku, Plzni, Praze, Táboře a Trutnově.

Záhlaví zřizovacího výnosu ministerstva vnitra

Štábní kapitán výkonný Povondra poté podrobně vysvětlil důvody zřízení pátracích stanic a rozebral dopodrobna úkoly svěřené nově vznikajícím útvarům:

1) spolupůsobení s četnickými stanicemi při spáchání každého většího trestného činu,

2) obchůzky obvodu motorovým kolem,

3) vedení soustředěné evidence pátrací služby a evidence potulných cikánů,

4) v naléhavých případech pomoc místním četnickým stanicím.

Přítomní velitelé oddělení se nestačili divit, když jim bylo sděleno, jaké technické prostředky budou pátracím stanicím přiděleny: motorové kolo s přívěsným vozíkem, fotografický přístroj a soupravu daktyloskopických pomůcek. Záhy obdrželi řadu úkolů: zajistit pro úřadovnu pátrací stanice u příslušného okresního četnického velitelství jednu prostornou místnost, ubytovací prostory pro ubytování osazenstva pátrací stanice, bezpečné garážování pro motorové kolo a místnost pro fotografické práce.

Zvláštní důraz byl zemským velitelem kladen na odpovědný výběr osazenstva stanice, který mělo být tvořeno jedním vrchním strážmistrem jako vedoucí silou, jedním strážmistrem jako silou pomocnou, jejímž úkolem bude provádění fotografických prací a jedním strážmistrem jako stálým řidičem motorového kola a zároveň pomocnou silou. Na četnickou stanici v místě stanice pátrací měl být navíc zařazen vůdce se služebním psem. Při výběru adeptů má býti přihlíženo zejména k jejich zájmu o pátrací službu, dosahovaným výsledkům a předpokladu delšího setrvání na funkci. Generál Knobloch popřál velitelům oddělení mnoho při plnění uložených úkolů mnoho zdaru a ukončil poradu.

Hned druhého dne, v sobotu ráno se kapitán Stiburek vypravil na okresní četnické velitelství do Kutné Hory. Okresní četnický velitel vrchní strážmistr František Němec byl velmi překvapen, když namísto očekávané přehlídky byl nadřízeným informován o zřízení pátrací stanice. Kapitán Stiburek probíral jeden bod ministerského výnosu po druhém.

Obvod kutnohorské pátrací stanice bude vzhledem k místní působnosti zdejšího krajského soudu zahrnovat celkem sedm politických okresů: Kutná Hora, Kolín, Čáslav, Chotěboř, Ledeč nad Sázavou, Německý Brod a Humpolec. Z hlediska soudního členění se jednalo o obvody patnácti okresních soudů: Německý Brod, Čáslav, Habry, Kutná Hora, Humpolec, Chotěboř, Uhlířské Janovice, Kolín, Kouřim, Dolní Kralovice, Ledeč, Poděbrady, Polná, Přibyslav a Štoky.

Potřebné prostory budou pro pátrací stanici vyčleněny přímo v budově okresního četnického oddělení v Riegrově třídě. Okresní velitel zajistí vše potřebné, včetně žádosti na zřízení telefonní stanice. Problémem však je, že na kutnohorské četnické stanici není v současnosti zařazen vůdce se služebním psem. Kapitán Stiburek rozhodl, že do Kutné Hory přemístí vůdce služebního psa.

Velikou starost oběma velitelům však činilo obsazení pátrací stanice vhodnými příslušníky. Kapitán Stiburek konstatoval, že na místo vedoucí síly by se nejvíce hodil vrchní strážmistr Ladislav Kousal, velitel četnické stanice v Habrech. Má letité zkušenosti a jeho výsledky v pátrací službě jsou výtečné. Bude to důstojné završení jeho celoživotní služby u četnictva. Na místo pomocné síly si dovolil vrchní strážmistr Němec navrhnout strážmistra Jaroslava Oppelta z četnické stanice v Nových Dvorech. Nedávno byl přijat do definitivního stavu, má zálibu ve fotografování a v pátrací službě má výborné výsledky. Mimo jiné vypátral pachatele přes rok starého případu vloupání do novodvorské zámecké hrobky, který při hledání šperků zohavil pozůstatky 10 mrtvol významných osob z rodu Chotků. Ještě tedy zbývá řidič motorového kola, povzdechl si velitel oddělení.

Ve čtvrtek 28. prosince 1927 odejel ranním vlakem do Prahy pro motorové kolo strážmistr Václav Sainer, rovněž nedávno přijatý do definitivního stavu, který byl vyučen strojním zámečníkem. V generálním zastupitelství  firmy Breitfeld-Daněk v Palackého třídě čís. 34 v Karlíně převzal motorové kolo značky BD s postranním vozíkem, které převezl do Kutné Hory.

Na první motorový dopravní prostředek u četnictva se na Silvestra přijel v rámci přehlídky podívat i velitel oddělení kapitán Stiburek, který představil okresnímu četnickému veliteli vrchnímu strážmistru Němcovi osazenstvo pátrací stanice. Vrchní strážmistr Ladislav Kousal jako vedoucí síla, strážmistr Jaroslav Oppelt jako pomocná síla a fotograf a strážmistr Václav Sainer jako stálý řidič motorového kola a pomocná síla. Pro potřeby pátrací stanice bude na kutnohorskou četnickou stanici přemístěn z Čáslavi strážmistr Josef Oplištil se služebním psem Adou. Velitel četnického oddělení po prohlídce staniční kanceláře, fotokomory a garáže konstatoval, že všechny úkoly stanovené výnosem ministerstva vnitra byly splněny a popřál okresnímu veliteli a jemu podřízené pátrací stanici mnoho zdaru při pátrání po pachatelích trestných činů.

Slavnostní proslov byl však přerušen telefonním přístrojem. Četnická stanice Čáslav hlásila na kutnohorské telefonní číslo 79, které patřilo nově zřízené pátrací stanici vloupání do ohnivzdorné pokladny ve Filipově.

Na svůj první případ kutnohorská pátrací stanice vyjela ještě téhož dne, 31. prosince 1927 krátce po poledni. Kapitán Alois Stiburek považoval svůj úkol uložený generálem Knoblochem za splněný, neboť jeho pátrací stanice zahájila svoji činnost namísto 1. ledna 1928 o den dříve…

Prozatímní instrukce pro četnické pátrací stanice

Příspěvek byl zpracován podle knihy Michala Dlouhého kutnohorská pátračka na stopě, vydané nakladatelstvím Pragoline. Kniha přináší padesát povídek o kriminálních případech řešených kutnohorskou četnickou pátrací stanicí. Některé z případů jsou ještě v matném povědomí starší generace, řada z nich však nenávratně upadla v zapomnění. Formou literatury faktu, za využití citací z dobových předpisů a dobové terminologie, je čtivě zpracována patnáctiletá historie kutnohorské pátračky. Je připomenutím osudů padesátky četníků a čtyř služebních psů, kteří neúnavně bojovali, jak se zločinci velkého formátu a vrahy, tak s drobnými zloději a podvodníky. Kniha byla vydána v tištěné i v elektronické podobě a je k dostání na www.kosmas.cz. Zajímavé informace o autorovi získáte na www.cetnik-michal-dlouhy.cz

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *