Sokolové vzdají hold republice na XVI. Všesokolském sletu

Praha 26. května 2018

Masaryk a Sokol

Tomáš Garrigue Masaryk vstoupil do Sokola 17. dubna 1884 v roce, kdy zemřel zakladatel a první náčelník Sokola bratr Dr. Miroslav Tyrš. Když přesídlil na Malou Stranu, přestoupil do Malostranského Sokola, jehož členem zůstal až  do své smrti. Byl tedy členem Sokola plných 53 let. V zápise v Kronice Malostranské jednoty se píše: „Masaryk patřil ke cvičencům přesným, dochvilným a nejpilnějším mezi členy pátého družstva starších bratrů. Čím mu bylo sokolské cvičení je patrné z toho, že když jako poslanec Říšského sněmu pobýval ve Vídni, chodil pravidelně cvičit do Sokola Vídeň I. Do kroniky Masaryk napsal: „Bez sokolování, bez nějakého sportu žádný člověk, myslím, ani žít nemůže, alespoň by neměl!“

Dne 24. listopadu 1915  byla Česká obec sokolská po prvé výnosem c.k. Ministerstva vnitra Rakousko-Uherské monarchie rozpouštěna a její významná vlastenecká činnost náhle ukončena. Zákon však Sokolové porušovali svou účastí v legionářských vojenských jednotkách na francouzské, italské a především ruské frontě. Stalo se neuvěřitelné, že stát, který  formálně vůbec neexistoval, měl svou vlastní elitní armádu dobrovolníků, která ohromovala svět a pomohla svým věhlasem i při diplomatických jednáních o uznání samostatného svobodného státu. Po převratu Sokolové zajišťovali pořádek v zemi rozvrácené po válce a bojovali ještě na Slovensku proti maďarským jednotkám. Starosta České obce sokolské bratr Dr. Josef Scheiner zastával od prosince 1918 úřad generálního inspektora ozbrojených sil svobodného Československa. Dne 28.října 1919 pronesl prezident Tomáš Garrigue Masaryk v Národním shromáždění Republiky Československé tato slova: „Nový stát – republika a demokracie potřebujíc vedle svého administrativního aparátu a armády také pevný mravní základ. Demokracie bez uznání mravní autority a zásad povolaných osob je nemožná“. Na jiném místě hovoří Masaryk o významu sokola takto: „Každý pravý, opravdu svědomitý Sokol bude strážcem, tedy politickým a sociálním pracovníkem naší republiky, naší demokracie“.

„Sokol, jeho zásady a ideály byly nám vždy vzorem a školou. Bez Sokola by nebylo legií, bez legií by nebylo Československa! Jenom takový národ, který poznal svoji minulost, může směřovat k úspěšné budoucnosti“.

Všesokolské slety

Sokolské slety se staly všeobecnými svátky celého národa bez rozdílu politických stran, tříd, směrů a náboženského vyznání. Při sletových průvodech se opakovalo to, co kdysi Jan Neruda popisoval takto:

Ti, kteří šli, jásali nad těmi, kteří stáli, a ti, kteří stáli, jásali nad těmi, kteří šli. Národ zde i národ tam. Pojem obecenstva zmizel.“

Program každého sletu vychází z činností, které se osvědčily na sletech v minulosti. Zachovává historickou návaznost, avšak především chce ukázat Sokol v jeho současné podobě. Sokolská tradice předpokládá. že pro zdar sletu členové spojí všechny svoje síly, aby ukázali, co vše Sokol dokáže.

Všesokolské slety jsou nezapomenutelné celoživotní událostí nejen pouze pro členy Sokola, na kterou se pečlivě připravujeme a těšíme. Sokol se tím veřejně přihlašuje k myšlenkám touhy po samostatnosti, svobodě a demokracii, kterou Sokolové   vytvořili a vybojovali v jednom šiku s dobrovolníky, českými a slovenskými legionáři. Sokol se veřejně hlásí k těmto tradicím. Jeho úkolem je předávat tvůrčí myšlenky svých zakladatelů bratří Miroslava Tyrše a  Jindřicha Fügnera dnešním a zejména příštím generacím.

Zakladatel a první náčelník Sokola bratr Dr. Miroslav Tyrš prohlásil:

“Celek vše, jedinec nic. Podstatou sokolské myšlenky je výchova celého národa, a to nejen po stránce tělesné, nýbrž i výchova po stránce duševní a mravní.“

Podle Tyrše platí zásada, že „Do Sokola musí mít bránu otevřenou každý Čech a celý národ! Jen tak muže mít Sokol širokou přitažlivost a může sloužit všemu národu v dobách dobrých i zlých.“

Již VII. Všesokolský slet uspořádaný za dva roky po skončení zhoubné Velké (1.světové) války v roce 1920 probudil sebevědomí národa, vytrhl jej z poválečné skleslosti po prožitém utrpení na frontách i doma a odvrátil nebezpečí zkomunizování společnosti.

Nezapomenutelný slet národního sjednocení

V roce 1938 na západní frontě vyvstávaly černé mraky, schylovalo se k bouři  velkého rozsahu – k začátku 2. světové války.

Za vrchol rozkvětu všestranné činnosti Sokola v období první republiky je jednoznačně považován jubilejní X. Všesokolský slet, který se konal ve dnech 30.června až 8.července 1938 v době nacistické hrozby ztráty samostatného demokratického státu – svobodného Československa. Rozestaveného běhu z pohraničních míst a okresů se zúčastnilo  42 000 běžců. Přes 28 600 mužů společně slavnostně přísahalo v prostných bratra Pecháčka na hudbu bratra Seeháka „Přísaha republice“:

Ni zisk, ni slávu !

Je jen jedna čest –

Pro život příštích

vlastní život nést.

Mrtví, živí, nezrození dosud,

v bratrství vroucím neseme svůj osud !

Nechť silná těla vede silný duch !

Horoucí pravdou spjat je k druhu druh !

Otroctví, lži a nesvobodě – zmar !

Bratrství, pravdě, republice zdar !“

/Výňatek z recitativu skladby prostných mužů na X.Všesokolském sletu Praha 1938/.

Okolo 30 000 žen předvedlo originální rej jako první hromadnou  „velkou choreografii“ manželů Matějovcových  na sletu vůbec! Dorostenky cvičily s májkami. Slet trval pět dnů. Poprvé bylo umístěno 28 reproduktorů  v podzemí pod cvičištěm  na celé ploše Velkého sletového stadionu na Strahově.  Sletové sokolské průvody se staly  národní manifestací. Praporečník ze Sokola Vídeň, z nacisty zabraného Rakouska, musel nést prapor s hákovým křížem.

Při této příležitosti .prezident Dr. Edvard Beneš věnoval Sokolu prapor, na který později po druhé světové válce připjal Válečný kříž. Cvičilo celkem 340 000 účastníků sletu, diváků z celého světa přišlo přes dva milióny!

Za protektorátu Čechy a Morava byl Sokol dne 8. října 1941 nacisty rozpuštěn a jeho majetek zabaven ve prospěch Říše. Po skončení 2. světové války v květnu 1945 bylo obnoveno Československo, Československá obec sokolská a velmi rychle se obnovila činnost sokolských tělocvičných jednot a sokolských žup. Do Sokola se v celé republice hlásili  nejenom bývalí činovníci, avšak vstupovali tam i desetitisíce noví nadšení cvičenci.

Slet vzdoru a odhodlání

První poválečný XI. Všesokolský slet 1948  byl díky velikému, nevšednímu zájmu Sokolů s velkým nadšením připravován ihned po skončení 2. světové války od roku 1945, avšak konal se až po komunistickém puči v létě roku 1948. Rozestavný sletový běh v 11. trasách vedl z pohraničí do Prahy v době konání Valného sjezdu ČOS na podzim 1947 a zúčastnilo se jej 46 000 běžců. Prostná mužů s názvem „Věrni zůstaneme!“, ženy zopakovaly  nezapomenutelný rej z X.sletu z roku 1938, cvičení s kužely opakovaly ženy dvakrát pro velký úspěch v prudkém  lijáku, který se strhl nad Strahovem. Jediné bylo vystoupení 2 500 táborníků, a jezdecký rej s 500sty účinkujícími. V době sletu se uskutečnilo finále Zborovského závodu branné zdatnosti. Počet cvičenců na největším stadionu světa na Strahově tehdy přesáhl půl milionu.

Při vstupu na největší otevřené cvičiště světa, které pojme dvě stě tisíc diváků a na němž najednou vystoupí desítky tisíc cvičenců, branou borců za zvuků Sukova slavnostního pochodu „V nový život“ nám vyhrkly slzy dojetí. Během sletového průvodu Prahou a na sletovém stadionu cvičenci i diváci spontánně provolávali hesla slávy  a věrnosti prezidentovi Edvardu Benešovi,, a vedoucím činitelům Sokola a organizátorům sletu, zejména náčelnici ČOS sestře Marii Provazníkové, např.“Nikdo nesmí diktovat, koho máme milovat“. Došlo k bouřlivým  protestům proti účasti vůdců Komunistické strany prezidenta Klementa Gottwalda, předsedy vlády Antonína Zápotockého a dalších tehdejších politiků na tribuně. V pražských ulicích i na strahovském sletišti brutálně zasahovaly policejní orgány, v ústředí Československé obce sokolské v Tyršově domě i v sídlech sokolských žup po celé republice zatýkala státní tajná policie.

Po sletových událostech bylo z politických důvodů vyloučeno ze Sokola  10 000 členů, zejména z řad vedoucích funkcionářů Československé obce sokolské v ústředí v Praze i sokolských žup.

Nastala smutná doba útlumu činnosti Sokola, pronásledování a zatýkání jeho členů, doba omezování a různých zákazů činnosti až konečně rozpuštění Československé obce sokolské po dobu následujících třiceti let! Naše tělovýchova po tuto dobu spadala pod celostátní organizaci začleněnou do tzv. Národní fronty Československa – Československý svaz tělesné výchovy, podléhající ideově přímo Ústřednímu výboru Komunistické strany Československa. Sokolský majetek s tisíci sokolovnami, sportovními stadiony a hřišti byl rozkraden a převeden do správy orgánů státní tělovýchovy a sportu. Díky tomu byly devastace  sokolského majetku a morální ztráty národa v tomto období nedozírné.

Po roce 1990 ve svobodné republice získala Československá obec sokolská řadu nových zájemců o cvičení a obnovila svoji všestrannou tělocvičnou, sportovní a vzdělavatelskou činnost. S velkým úspěchem a ohlasem u nás i ve světě se konaly slety 1994, 2000, 2006 a u příležitosti 150. výročí založení Sokola konal jubilejní XV, Všesokolský slet PRAHA 2012.

XVI. Všesokolský slet 2018 se blíží

„Svoboda je svoboda,

bez ní nelze žít.¨

nikdo nám ji neprodá,

za tu musíme se bít“.

/Karel Hašler/

Sokol je od svého založení před sto padesáti šesti lety významnou českou národní a vlasteneckou  společenskou organizací, která má vysoký morální ohlas u nás doma i ve světě. Vznik a rozvoj Sokola je spjat s ušlechtilými myšlenkami sokolského bratrství, svobody a vzájemné spolupráce.  Od posledního jubilejního XV. Všesokolského sletu PRAHA 2012  uplynulo šest let. Sokolové se po celou dobu připravovali ve svých sokolovnách a na hřištích na příští slet, který bude hrát významnou úlohu v historii sletů, neboť se stane důstojnou oslavou výročí založení našeho svobodného státu – Československé republiky.

„To je ta panenka krásná, hezká

kterou nám závidí svět.

To je ta naše panenka česká

barevná jak´ polní květ.

Nezdá se býti tak veliká

leccos se ve světě o ní říká.

To je ta panenka hezká česká

Princezna republika.“

/Karel Hašler/

Sokolové připravují slavnostní oslavy stého výročí založení Československé republiky svým způsobem tradičně – uspořádají hromadná vystoupení v prvním červencovém týdnu XVI. Všesokolského sletu Praha 2018. Vyvrcholením celého sletu bude závěrečná hromadná skladba pro seniory – členy sokolské Věrné gardy na hudbu a slova českého vlastence a písničkáře Karla Hašlera, umučeného nacisty za okupace, „PRINCEZNA REPUBLIKA“. Měsíce květen a červen jsou ve znamení čtyřiceti krajských, župních, krajských, oblastních a místních sletů po celé republice.

První sletový den 1. července projde od 10. hodin tradiční Sletový průvod Sokolů z domova i ze zahraničí Prahou z Václavského na Staroměstské náměstí. Praha bude patřit Sokolům! Slavnostní zahájení sletu se uskuteční tradičně v Národním divadle v 19. hodin.  Po prvé zahrají členové několika divadelních sokolských souborů v režii bratra Bohumila Gondíka divadelní hru Naši furianti. V době sletu od 1. do 6. července proběhne celá řada dalších tělovýchovných, sportovních a kulturních akcí. Uskuteční se celostátní přehlídka sokolských divadelních a loutkových souborů a další soutěže. Horečný nácvik hromadných skladeb pro hlavní sletové dny probíhá v sokolských tělocvičných jednotách a župách po celé republice

XVI. Všesokolský slet se setkává s plnou podporou představitelů státních orgánů, ministerstev školství, mládeže a tělovýchovy, kultury, obrany a pro místní rozvoj a Hlavního města Prahy. Generálním mediálním partnerem sletu je Česká televize, hlavními mediálními partnery jsou Český rozhlas a noviny Deník a generálním partnerem sletu je ČEPS. Partnery jsou národní dopravce České dráhy a další.

Oba hlavní sletové programy 5. července večer a 6. července odpoledne přenáší v přímém přenosu Český rozhlas a televize.

Předprodej vstupenek na slet  https//www.ticketportal.cz

Spořilovští Sokolové pilně nacvičují

XVI. Všesokolského sletu se zúčastní v hojném počtu též členové Tělocvičné jednoty Sokol Spořilov. V naší sokolovně se pilně nacvičují dětské skladby „Cirkus“ a „Děti, to je věc“ a skladba pro dospělé „Spolu“. Kromě toho jezdí naši členové nacvičovat do jiných jednot skladbu s obručemi pro starší žákyně, dorostenky a ženy „Siluety“, taneční skladbu „Ženobraní“ a skladbu pro seniory „Princezna republika“. Před zahájením Všesokolského sletu v Praze vystoupí naši cvičenci též na oblastních sletech v Brandýse nad Labem a ve Voticích a na župních sletech v Pečkách a v Plzni.

Každý sokolský slet se stává též živým poselstvím obnovy sokolských a legionářských tradic a ušlechtilých myšlenek v životě našeho národa.

Jsou to zejména: sokolské  bratrství, výchova k lásce k rodině a vlasti, opravdové vlastenectví v míru i za války, spolupráce a vzájemná pomoc v těžkostech, úcta k stáří, osobní statečnost a odvaha v dobách dobrých i zlých, trpělivost a pomoc v nesnázích, vytrvalost, rozvoj vzdělanosti a kultury národa, péče o český jazyk, lidové písně a tance, úcta k odkazu předků, k historickým a národním tradicím, láska k rodičům a dětem, péče o národní  kulturní památky a přírodní bohatství vlasti a zodpovědnost každého z nás za konání ve veřejném životě. Kéž tyto ušlechtilé sokolské myšlenky, které jsou nejlepší zárukou světlé budoucnosti, obohatí život našeho národa!

XVI. Všesokolský slet se stane holdem všem vlastencům – Sokolům, legionářům, skautům a těm hrdinům, kteří bojovali za svobodu a zasloužili se o vznik samostatného demokratického státu Československé republiky.

XVI. Všesokolskému sletu PRAHA 2018 ZDAR!

Vladimír Prchlík

Tělocvičná jednota Sokol Spořilov

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *