Rázný nástup katů

Praha 1. března 2018

„Nervózní epocha v našem státě definitivně skončila. V příštích tisíci letech nedojde již v Německu k žádné revoluci.“ Tuto Hitlerovu jednoznačnou a do značné míry chvástavou proklamaci v září 1934, na norimberském říšském sjezdu NSDAP, přečetl bavorský župní vedoucí Adolf Wagner. Muž, jenž patřil k nejaktivnějším účastníkům dění z 30. června uvedeného roku. Muž, který se podílel také na zatčení Ernsta Röhma a jeho druhů. Muž, jenž se přimlouval za jejich okamžitou popravu.

Nesmiřitelný boj o právo prvorozeného uvnitř nacistického hnutí byl s konečnou platností rozhodnut. Předcházely mu však dny plné napětí a zákulisních her. Barvitě, se znalostí faktů, nás do časů nasáklých podlostí, zradou a krví, vede jeden z našich nejzkušenějších autorů literatury faktu, Roman Cílek.

Jeho nejnovější knížka, nesoucí velice přiléhavý název – Rázný nástup katů, čtenáři nabízí dramatický obraz událostí, které vyústily v noc dlouhých nožů a znamenaly osudový zvrat v hitlerovské éře.

Opravdu skončila nervózní epocha v zemi, do jejíhož čela se Adolf Hitler postavil? Vůdce a říšský kancléř, jak zněl požadovaný titul, se stal diktátorem, jehož slovo mělo váhu zákona. Jím hlásaná „velká budoucnost Německa“ a „nové Evropy“ se stanou zaklínadlem a ospravedlněním pro cokoliv. Dokonce i pro zločiny těch nejobludnějších rozměrů. Pro teror neznající hranic, rasové pronásledování, pro útočnou válku…

„Režim, který jednou vraždil, se nikdy nepřestane bát a ani se nemůže přestat bát. Cítíme to, když se díváme na Hitlerovy fotografie z oněch dnů: tento muž nemá již před sebou jinou cestu než cestu násilí, krvavých činů, války. Třicátým červnem 1934 byl s konečnou platností předznamenán vývoj Německa. Údajně šlo o vyloučení jedu a zkrocení démonů. Pravý opak byl však pravdou: zárodek velkého zločinu se dostal do krevního oběhu hitlerovské říše.“ Snad lepší motto než slova Michaela Freunda, si autor vybrat nemohl.

„Jsme u cíle. Začíná německá revoluce,“ poznačil si do svého deníku Joseph Goebbels bezprostředně poté, co 30. ledna 1933 devadesátiletý říšský prezident, generál-polní maršál Paul von Hindenburg, pronesl patetickou větu: „A nyní pánové, s Bohem kupředu!“

„Váženými pány“, které oslovil, byli členové nové vlády, která pod vedením říšského kancléře Adolfa Hitlera a vicekancléře Franze von Papena právě složila přísahu a tím okamžikem se ujala moci. V průběhu roku se nacistům podaří něco, co v dějinách Německa nemělo obdoby: uchvátit moc téměř beze zbytku!

Jejich diktátorským plánům se muselo podřídit vše: justiční orgány, policie, tisk, rozhlas, umělecké organizace a svazy, hospodářské úřady… Německo vystoupilo ze ženevské Společnosti národů, opustilo odzbrojovací konferenci a jasně dávalo najevo, že omezující ustanovení smluv po prohrané první světové válce nehodlá nadále respektovat. Jakákoliv opozice byla násilně zatlačena do ilegality, její předáci uvězněni nebo donuceni k emigraci. Věznice a následně překotně vznikající koncentrační tábory se postupně, bez jakýchkoliv právních podkladů, plnily odpůrci nového režimu, kteří mu stáli v cestě.

V cestě náhle stáli také ti, kteří Hitlerovi a jeho věrným pomohli vyšplhat se na vrchol moci. Tedy i Ernst Röhm a jeho SA (Sturm-Abteilung). Po určitý čas partneři, byť nerovní souputníci, Adolf Hitler a Ernst Röhm. Později se však situace zvrátila, až skončila onou nechvalně známou nocí, silně páchnoucí smrtí.

Nepřehledné řady vycvičených zabijáků a násilníku z řad SA toužily po pořádné „práci“. Nikdo jim ji nedával. Tak si ji Röhmovi muži hledali sami. Vraždili, drancovali, znásilňovali. Co s nimi, když i generál Werner von Blomberg odmítal byť jen jednotlivé vůdce SA zařadit mezi důstojníky armády? Jeho kolega, generál Walter von Brauchitsch to vyjádřil zcela jasně: „Opětné vyzbrojení německé armády je příliš vážnou a obtížnou věcí, než aby se dala trpět účast kasařů, pijanů a buzerantů.“

Na rozhraní let 1933 a 1934 se rozkol mezi Hitlerem a Röhmem vyostřil natolik, že ani pro jednoho nebylo cesty zpět. Hitler si musel vybrat, zjednodušeně nahlíženo, mezi dvěma možnostmi. Buď drasticky omezit moc SA nebo riskovat, že v nejméně očekávané chvíli ztratí přízeň reischwehru a bohatých, tedy mocných Německa.

Röhm, začal vadit také Heinrichu Himmlerovi, jemuž rovněž pomohl na výsluní. Jeho jednotkám SS nepřál. Exkluzivní složka nordicky vyhlížejících fanatiků mu nikdy nepřirostla k srdci, a tak bránil Himmlerovým snahám o její rozšíření.

V rozletu šéf SA zacláněl i dalšímu muži. Ctižádostivému, nebezpečnému jestřábovi, mladému a velice schopnému Reinhardu Heydrichovi. Jako šéf bezpečnostní služby SS – sicherheitsdienstu, pověřené zpravodajskými úkoly, měl své vlastní plány. Nemínil si je nechat nikým mařit.

Rovněž Rudolfem Hessem, šéfem vedení strany, zmítaly antiröhmovské nálady. V oddílech SA, vedených tvrdohlavým a neústupným Röhmem, spatřoval konkurenta všezahrnující moci politické strany. A moc přece tak chutná!

Přidali se další. Rober Ley – předák nacistických pseudoodborů. Joseph Goebbels, mistr lživé propagandy.

Přidali se…

A tak bylo rozhodnuto: Röhm a jeho věrní musejí být zlikvidováni. Jediný přijatelný Röhm byl mrtvý Röhm. Revoluce sežere své vlastní syny!

Publikaci, doplněnou o obrazovou přílohu, vydalo Nakladatelství ČAS; www.nakladatelstvicas.cz;  e-mail: info@nakladatelstvicas;  Nakladatelství ČAS s. r. o., Slepá 246, 252 03 Řitka.

                                                                                     Jana Vrzalová

„Je třeba si osedlat čas. Pak snadno zvítězíte.“                                 

                                                                Heinrich Himmler

„Protože jsem cítil odpovědnost za osud všeho německého lidu, musel jsem se v těch osudových hodinách stát jeho nejvyšším soudcem.“

                                                                                           Adolf Hitler

„Přátelství je dcerou ctnosti. Zločinci se mohou spřáhnout, ale ne spřátelit.“                                      

                                                                         Francisco Goya

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *