Rozhovor s prorektorem pro akademické kvalifikace Univerzity Karlovy a místopředsedou Legislativní rady vlády České republiky prof. JUDr. Alešem Gerlochem, CSc.

Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v roce 1978, v tomtéž roce získal titul doktora práv (JUDr.). V roce 1981 obdržel vědecký titul kandidát právních věd,    v roce 1989 se stal docentem teorie státu a práva a v roce 2001 byl jmenován profesorem pro obor teorie, filozofie a sociologie práva. Je pedagogicky činný, přednáší teorii práva a související obory na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, jakož i na Právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni, je vedoucím katedry teorie práva a právních učení a vedoucím katedry ústavního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Člen vědecké rady Univerzity Karlovy, vědecké rady Právnické fakulty Univerzity Karlovy, Právnické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, Právnické fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě, Policejní akademie v Praze, Vysoké školy finanční a správní v Praze, Oborové rady pro doktorské studium na Právnické fakultě Univerzity Karlovy, Masarykovy univerzity v Brně a Policejní akademie v Praze. Místopředseda Českého sdružení pro právní a sociální filozofii. V letech 2006 – 2014 byl děkanem Právnické fakulty. Od roku 2014 zastává funkci prorektora pro akademické kvalifikace Univerzity Karlovy v Praze.

Od září 2006 místopředseda Legislativní rady vlády České republiky.

Předseda komise pro řízení o jmenování profesorem a habilitační řízení a předseda komise pro státní doktorské, rigorózní a magisterské zkoušky.

V advokátní praxi se zaměřuje na zastupování před Ústavním soudem ve věci ústavních stížností i návrhů na přezkoumání ústavnosti zákonů a před Evropským soudem pro lidská práva. Význačnou část práce jeho advokátní kanceláře tvoří expertizní činnost.

S prorektorem pro akademické kvalifikace Univerzity Karlovy   a místopředsedou  Legislativní rady vlády České republiky prof. JUDr. Alešem Gerlochem, CSc. vedl  rozhovor pro České novinky1.eu JUDr. Svetozár  Plesník.

ČN: Podle Vašeho dosavadního působení je vidět, že Vám „učarovalo“ právo. Co Vás vedlo ke studiu práva a dalšímu působení na této platformě?

AG: Původně jsem uvažovat o studiu historiografie na filozofické fakultě. Snažil jsem se skloubit tento zájem s prakticky zaměřeným studiem, působil jsem jako pomocná vědecká síla na katedře právních dějin. Činnost v oblasti obecné právní teorie, státovědy a posléze i ústavního práva jsem spojil se znalostí moderní historie a širších společenských souvislostí.  

ČN: Působíte na univerzitách a vysokých školách jak v České republice, tak na Slovensku. Existují rozdíly (mezi studenty v ČR a SR) ve studiu z hlediska připravenosti a možnosti následného uplatnění?

AG: Na Slovensku znám situaci jen z členství ve vědeckých radách a kontaktů s kolegy na vědeckých konferencích; přímo tam nepřednáším. Možnosti uplatnění absolventů právnických fakult jsou v České republice nesrovnatelně větší; je zde stejný počet právnických fakult při dvojnásobném počtu obyvatel. Navíc určitá část studentů ze Slovenska se zapsala ke studiu práv v České republice, zejména v Praze a Brně. Tyto dvě fakulty jsou v česko-slovenském prostředí zřejmě nejnáročnější a nejprestižnější.

ČN: V České republice „působí“ 71 vysokých škol univerzitního a neuniverzitního typu (veřejné, státní, soukromé, zahraniční…), na kterých studuje cca 340 tisíc studentů. Dále tady působí celá řada dalších vzdělávacích subjektů, které počty neuvádějí. Jaký je Váš názor na počet vysokých škol v České republice? 

AG: Počet studentů na vysokých školách se v posledních letech snižuje, začal klesat i počet soukromých vysokých škol. Uvidíme, jak v této věci zapůsobí nově zřízený Národní akreditační úřad.

ČN: V minulosti byla součástí studia na vysokých školách vojenská katedra, na které byli připravováni studenti k výkonu vojenské služby. Jaký je Váš názor na vojenskou přípravu studentů.?

AG:     V souvislosti s profesionalizací armády je vojenská příprava studentů vysokých škol již obsolentní. V úvahu tedy připadá „jen“ branná výchova, možná na vysokých školách specifikovaná podle zaměření studia.

ČN: Jak se díváte na samotnou ideu profesionální armády?

AG:  Myslím, že to byl správný postup, vzhledem k členství v NATO a náročnosti vojenského výcviku. Ústavně je však stanovena nadále branná povinnost. Problémy bezpečnosti v Evropě a ve světě však není namístě řešit zvyšováním připravenosti k vojenským akcím, ale diplomatickou a jinou činností v rámci OSN a dalších mezinárodních organizací.

ČN: Jak se díváte na ústavní zaručení práva držet zbraň?

AG:  Zatím je upraveno zákonem, a tak by to mělo zůstat. Ústavní zákon o bezpečnosti České republiky počítá s tím, že zajištění vnitřní a vnější bezpečnosti je základní povinnosti státu; zákon může stanovit povinnost participace i pro fyzické a právnické osoby.

ČN: Jste velice pracovně a společensky vytížený, jak relaxujete a jaké máte koníčky?

AG: Koníčkem je pro mě část pracovní činnosti, konkrétně mám na mysli výuku a další formy komunikace se studenty. Jinak se věnuji, jak jsem již uvedl, historii 20. století.

Děkuji za rozhovor….

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *