Rozhovor – Generální ředitel Hasičského záchranného sboru genmjr. Ing. Drahoslav Ryba

Působnost Hasičského záchranného sboru ČR (HZS ČR), jeho úkoly i kompetence v oblasti požární ochrany, krizového řízení, civilního nouzového plánování, ochrany obyvatelstva a integrovaného záchranného systému upravují zákony, které Parlament České republiky projednal a schválil v červenci 2000 s účinností  od 1. ledna 2001.

HZS ČR v současnosti hraje stěžejní roli v přípravách státu na mimořádné události, ať se již jedná o hrozby terorismu, průmyslové havárie nebo živelné katastrofy. Hasiči mají rovněž rozhodující podíl na provádění záchranných a likvidačních prací při mimořádných událostech. Hasičský záchranný sbor ČR je hlavním koordinátorem a páteří integrovaného záchranného systému, který v případě krize slučuje všechny záchranné složky.

HZS ČR v současnosti tvoří generální ředitelství, které je organizační součástí Ministerstva vnitra a dále pak 14 hasičských záchranných sborů krajů, Střední odborná škola požární ochrany a Vyšší odborná škola požární ochrany a Záchranný útvar HZS ČR. Součástí Hasičského záchranného sboru ČR jsou také vzdělávací, technická a jiná účelová zařízení, konkrétně Školní a výcvikové zařízení HZS ČR, Institut ochrany obyvatelstva, Technický ústav požární ochrany a Skladovací a opravárenské zařízení HZS ČR.

Postavení a úkoly – HZS ČR je jednotný bezpečnostní sbor, jehož základním úkolem je chránit životy a zdraví obyvatel, životní prostředí, zvířata a majetek před požáry a jinými mimořádnými událostmi a krizovými situacemi.

HZS ČR se podílí na zajišťování bezpečnosti České republiky plněním a organizováním úkolů požární ochrany, ochrany obyvatelstva, civilního nouzového plánování, integrovaného záchranného systému, krizového řízení a dalších úkolů v rozsahu a za podmínek stanovených právními předpisy.

 

S generálním ředitelem HZS ČR genmjr. Ing. Drahoslavem Rybou vedl  rozhovor pro České novinky1.eu JUDr. Svetozár  Plesník.

ČN: Do funkce generálního ředitele HZS ČR jste byl uveden 1. prosince 2011. Prošel jste řadou funkcí v oblasti požární ochrany. Co bylo prvním impulsem pro práci u této složky – dnes HZS ČR?

DR: Pocházím, jak by se lidově řeklo, „z hasičské rodiny“. Hasičem byl můj otec i bratr a já sám jsem byl u dobrovolných hasičů již od dětství, takže jsem o jiné profesi příliš neuvažoval. V rámci sboru jsem si prošel mnoho pozic, od výjezdu až po krajského ředitele Kraje Vysočina. Další metou bylo výběrové řízení na generálního ředitele HZS ČR.

ČN: Jak hodnotíte činnost IZS z Vaší pozice, co by se mělo změnit nebo zlepšit v rámci spolupráce jednotlivých složek?

DR: Letos jsme si připomněli 20 let od ničivých povodní v roce 1997. Myslím, že právě spolupráce složek IZS je na fenoménu povodní krásně vidět. Při povodni v roce 1997 se projevila nedostatečná připravenost celého systému. Ukázala se nutnost koordinace provádění záchranných a povodňových prací a zejména nutnost koordinace nasazování sil a prostředků složek IZS.

Proto se tyto povodně nepochybně staly impulsem pro analýzu stávající legislativy a následné vypracování a přijetí řady zákonů i prováděcích předpisů k nim, s cílem sjednotit působnosti a pravomoci orgánů veřejné správy i práva a povinnosti právnických a fyzických osob při řešení problematiky ochrany před povodněmi, ale také při přípravě na mimořádné události, při provádění záchranných a likvidačních prací, při ochraně obyvatelstva, stejně tak jako při přípravě a řešení krizových situací.

K 1. lednu 2000 nabyl účinnosti soubor důležitých zákonů tzv. „krizové“ legislativy. Současně byla, prostřednictvím novelizace zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy, převedena problematika oblasti civilní ochrany z působnosti Ministerstva obrany do působnosti Ministerstva vnitra. Následná analýza průběhu povodní potvrdila, že systém, který byl vytvořen po povodních v roce 1997, byl nastaven správně a funkčně.

I díky těmto změnám se Česká republika dokázala výborně poprat s povodněmi v roce 2002. Jednotný systém řízení záchranných a likvidačních prací se ukázal jako ideální a mnohé země z tohoto modelu vyšly a postupně ho zavedly či zavádějí (např. Maďarsko nebo Belgie). Čeští experti na tuto problematiku jsou velmi ceněni v zahraničí a aktivně se účastní jednání pracovních skupin jak v rámci NATO, tak Evropské unie.

Jednotlivé složky IZS spolu pravidelně cvičí. Zásahů, u kterých se potkávají, je jen za loňský rok přes 70 000. To v praxi znamená, že u dvou třetin zásahů se hasiči potkají s nějakou další složkou IZS.  Takové číslo mluví za vše.

Myslím tedy, že za těch dvacet let jsme ušli dlouhou cestu a v tuto chvíli můžeme být právem hrdi na funkční systém, který nám závidí mnoho zemí z celého světa.

ČN:  Jaké máte priority při řízení HZS ČR?

DR: Co se týká mých priorit, tak je potřeba si uvědomit, že v době, kdy jsem nastupoval ke sboru, probíhaly velké finanční škrty. HZS ČR přišel o 1/3 svého rozpočtu a objevovaly se úvahy o rušení mnoha kompetencí včetně rušení stanic. Hlavní prioritou byla od počátku mého funkčního období finanční stabilizace sboru. Jsem rád, že ta se za dobu mého působení ve funkci povedla. K tomu vedlo hned několik cest. Provedli jsme některá nezbytná úsporná opatření. Obnova techniky se nám dařila hlavně díky úspěšnému čerpání evropských dotací. Za velký úspěch rovněž považuji zapojení pojišťoven do financování IZS. Díky proaktivnímu přístupu ministra vnitra se podařilo dorovnat platy hasičů na úroveň před dramatickými škrty a v současné době je hodně pamatováno i na dobrovolné hasiče, bez nichž bychom si naši práci neuměli představit.

I když je nyní finanční situace sboru nesrovnatelně lepší ve srovnání s rokem 2011, kdy jsem nastupoval do funkce generálního ředitele, je pro mne financování sboru stále klíčovým problémem. Jakmile přestaneme mít možnost čerpat dotace Evropské unie, bude nezbytné tento významný zdroj financí, který slouží především k obnově techniky, nalézt v rámci státního rozpočtu a to nebude jednoduché. Velkým problémem se stávají i provozní výdaje. Disponibilní část státního rozpočtu se v této oblasti již 7 let nezměnila, na rozdíl od cen řady služeb. Například revize výškové techniky, které před sedmi lety stály řádově stovky tisíc korun za kus, se dnes běžně pohybují v cenách 3 – 4 miliónů za revizi jednoho kusu.  Prioritou tak zůstává nastavení funkčního a vyváženého systému financování HZS ČR.

Z toho dalšího, co před sebou vidím ještě jako nesplněný úkol, bych v souvislosti s mezinárodní situací chtěl vyzdvihnout snahu navýšit počet hasičů na stanicích na úroveň danou vyhláškou. I toto se postupnými kroky daří plnit. A rezervy máme stále také v investicích, zejména ve stavbách. Dlouhodobým cílem je pak příprava, zpracování a přijetí nového zákona o požární ochraně, protože ten stávající je z roku 1985 a neodpovídá moderní právní úpravě.

ČN: Jak hodnotíte spolupráci s Armádou ČR? Myslíte si, že by se určité složky Armády ČR měly více zapojovat do záchranných činností v rámci státu, nebo jejich úloha je dostačující?

DR: Spolupráce s Armádou ČR je na velmi dobré úrovni. Síly a prostředky AČR vyčleněné pro potřeby záchranných a likvidačních prací jsou uvedeny v tzv. Ústředním poplachovém plánu IZS. Jde o tzv. ústřední síly IZS. Každoročně jsou síly AČR upřesňovány na základě dodatků k dohodě mezi Ministerstvem obrany a Ministerstvem vnitra, uzavřené na základě zákona o IZS. Garantem dohody je za Ministerstvo vnitra – generální ředitelství HZS ČR. HZS ČR uvedené síly vyžaduje prostřednictvím operačního a informačního střediska generálního ředitelství HZS ČR a situačního centra ministerstva obrany a generálního štábu AČR, a to nejen pro svoji potřebu, ale také na základě žádostí hejtmanů krajů nebo starostů obcí. Způsob vyžadování je upraven tak, aby nedocházelo k rozptýlení těchto ústředních sil a prostředků a byly nasazeny skutečně na potřebné případy.  Nad rámec požadovaných sil a prostředky v ústředním poplachovém plánu IZS může vláda rozhodnout, že AČR vyčlení síly a prostředky pro úkoly Policie ČR k zabezpečení pořádku.

ČN: V dnešní době se nevyučuje ve školách „branná výchova“. Myslíte si, že by pomohla obnova obdobné formy výuky ve školách z hlediska „odborné vzdělanosti“ mladé generace.

DR: V tomto bodě si Vás dovolím opravit, protože do osnov základních a středních škol se ochrana člověka za mimořádných událostí dostala už v roce 2004 a rámcové vzdělávací programy jsou upraveny tak, aby pokryly všechna potřebná témata. Už to ale není tzv. „branná výchova“, děti se již nepřipravují na válku, ale na každodenní život a běžné situace, do kterých se mohou snadno dostat.

Dnes je lidstvo každodenně konfrontováno s různými nebezpečími většího či menšího rozsahu. Příroda nám dává stále jasněji najevo, že pánem planety ještě nějakou dobu zůstane. Naše civilizace a její vymoženosti také nejsou úplně bez nebezpečí. A proto je logické, že umět ochránit své zdraví, majetek a zejména život patří k základním lidským kompetencím. Abychom dokázali správně reagovat ve vypjatých a stresových situacích, což zrovna mimořádné události jsou, je nutné mít dostatečně zvládnuté (naučené a nacvičené) správné postupy chování a činnosti, čehož lze dosáhnout pouze pravidelným a postupným získáváním znalostí, dovedností a formováním správných postojů právě ve vzdělávacím procesu. Přesto se domnívám, že soustředění této problematiky, a to včetně i vojenských témat, do jednoho předmětu, by bylo do budoucna efektivnější.

 ČN: Máte problém z hlediska výběru a náboru nových příslušníků do služebního poměru k HZS ČR? Jak velká je fluktuace u HZS ČR?

DR: Práce hasiče je velmi prestižní a má vysoký společenský kredit. Nepociťujeme větší problém s náborem či fluktuací. Obzvlášť na místa výjezdových hasičů se uchazečů neustále hlásí velké množství. Velký zájem je z řad dobrovolných hasičů, často jsou zájemci od dětství členy v dobrovolném sdružení a je jim tato profese i koníčkem. Na druhou stranu ale musím říct, že z deseti uchazečů projde výběrovým řízením často pouze jediný. Uchazeči nejčastěji neprojdou zdravotním vyšetřením, náročné jsou i fyzické a psychologické testy.

Situace tedy není taková, že by nám v jediném konkrétním útvaru chybělo větší množství lidí. Běžnou fluktuaci a odchody do důchodu doplňujeme z vypsaných výběrových řízení. Pozice, kde se občas potýkáme s horší momentální nabídkou na trhu práce, jsou především pozice právníků, dále například spojařů nebo pracovníků IT. Těmto specialistům totiž nemůžeme nabídnout takové platové podmínky jako komerční sféra.

ČN: Máte čas na koníčky a záliby při Vaší velice vytížené funkci?

DR: Musím přiznat, že od chvíle, co jsem nastoupil na pozici generálního ředitele, musely prakticky všechny koníčky ustoupit pracovním povinnostem. Pokud už trochu času vyšetřím, rád si zahraji volejbal nebo tenis. Také mám rád požární sport, i když se mu již aktivně nevěnuji, rád se na něj podívám. Česká republika patří mezi špičky v těchto disciplínách, proto se vždy rád účastním jak Mistrovství ČR v požárním sportu, tak mezinárodních mistrovství. Výkony, které naši hasičští sportovci podávají, jsou neuvěřitelné, a to i přesto, že musí obstát v konkurenci zemí, kde se sportovci věnují požárnímu sportu na profesionální úrovni. V České republice je to vždy jen součást odborné přípravy a hasiči si musí plnit i všechny ostatní pracovní povinnosti. O to víc jsem na naše úspěchy hrdý.

 

Děkuji za rozhovor….

 

 

 

 


Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *