Jan Campbell: Výhled na Ruské jaro 2018

Praha 7. září 2017

Jaro, zastarale vesna, v ruštině ale doposud užívané slovo, podobně jako v Číně (春季) označuje jedno ze čtyř ročních období. Starší významy jara indikují, že Na jaře začneme stavět nový dům, nebo Šťastný byl věk jara mého, a na vlastních statcích vládl jsem co vážený pán, po boku maje milou sestru, či Rozkošný, panenský zjev v kouzelném věku šestnácti jar nemohl ovšem se minouti hlubokým dojmem…

Hluboký dojem na dění ve světě slibuje udělat Ruské jaro 2018. 18. března 2018 se mají uskutečnit prezidentské volby. Problematiku ruského jara 2018 jsem naznačil v příspěvku z 24. srpna nazvaném Putin, squid a 3M. Mezitím se diskuze spojená s novým zákonem USA o akcích proto Iránu a Rusku (H.R.3203 – Countering Iran’s Destabilizing Activities Act of 2017) koncentruje především na v příspěvku zmíněný trilion USD ruských oligarchů v off-shore a 6 měsíců určených pro vypracování zprávy. To vše pod názvem: sjednotit se s Putinem nebo proti Putinovi, nebo jak píše v překladu z ruštiny dnes Eurasia24.cz: Přichází hodina pravdy. USA daly ruským oligarchům ultimátum:180 dní, aby prodali Rusko.

V kontextu ultimáta oligarchům je nutné si uvědomit vnitro – a zahraničně politické aspekty. Jejich následky se projeví i na politické scéně české kotliny, včetně prezidentské volební kampaně. Bylo by dobré mít srovnání: koho by volili Češi za svého prezidenta, kdyby byli možní kandidáti na prezidenta, Macron, Merkel, May a Putin. Nebo: Kolik peněz by ušetřily politické strany na volební kampani, kdyby se rozhodly nechat do voleb zatknout na několik dní jednoho ze dvou pánů, kteří byli dnes vydáni k trestnímu stíhání? Co se týče ruské vnitřní politiky, představuji si několik scénářů ve spojení s oligarchy. Zmíním se o třech:

1) Oligarchové se rozhodnou nevrátit peníze do Ruska, budou se sjednocovat v prezidentské volební kampani proti prezidentovi a podaří se jim „(z)vítězit“ s pomocí medií, vydírání, hospodářské a finanční sabotáže. Pravděpodobnost takového rozhodnutí oligarchů je podle mého 50 na 50. Ve spojení se zhoršující se mezinárodní a vnitropolitickou situací USA se americkému establishmentu, nepředvídavému počasí, změně taktiky práce prezidenta Trumpa, a v ne poslední řadě, nemožnosti iniciovat úspěšný impeachment, podařilo prezidenta Trumpa zahnat do klece. Dnes se zmiňuji o nenávisti establishmentu proti Trumpovi, ne proti jeho politice. Tím se stává prezident Trump více nebezpečným, než byl doposud. To může být i jedním z několika důvodů, aby prezident Putin nekandidoval.  Takovéto vítězství oligarchů nad prezidentem Putinem se neprodleně transformuje na nebezpečí občanských nepokojů, včetně ozbrojeného převratu v Rusku. Jedním z představitelných výsledků tohoto scénáře může být kapitulace Ruska, následná ztráta suverenity a odstavení ruských oligarchů, včetně jejich postupného zničení samotnými USA. O dalších možných výsledcích se nebudu rozepisovat.

2) Oligarchové se budou snažit vrátit alespoň část peněz do Ruska. Objem peněz určí USA a čas. Takové chování představuje dvojitou hru o čas. Pravděpodobnost takového rozhodnutí hodnotím jako poměrně vysokou (nad 50 procent). S ohledem na skutečnost, že několik ministrů a členů jejich rodin mají finance a žijí v zahraničí, někteří mají dokonce státní občanství Rusku znepřátelených států, odpovídá logice, schopnosti oligarchů si představit následky scénáře 1), a principu pudu sebezáchovy. V případě kandidatury a zdraví prezidenta Putina výsledek prezidentských voleb v Rusku bude nepochybný. Subverse bude pokračovat, ztrátu části peněz oligarchů nelze vyloučit, oželit ztrátu je možné, protože budou moci pokračovat ve vysávání státního rozpočtu. Znovuzvolený Putin bude tak čelit dodatečným vnitropolitickým výzvám. Jejich řešení bude z valné části záviset od situace a dění ve světě. Dvojitá hra ruských oligarchů by ale mohla pomoci vyhrát čas oběma stranám a dovolit zakotvení zahraniční politiky. Její jednu část představuje skutečný odkaz od pomoci Evropě (ve které nebude so osvobozovat), pokračování neveřejného budování vojenských a jiných pozic RF v Bělorusku, na Balkáně (který ještě pro Rusko není zcela ztracen), ale i v dosahu USA. V neposlední řadě bude potřeba nediplomaticky, jasně sdělovat evropské veřejnosti, co ji opravdu čeká. Současně se bude upevňovat tzv. diplomacie vědy, jinak tzv. vědecké diplomacie. Jsem přesvědčen, že po té, co standartní diplomacie nefunguje a hospodářská diplomacie se blíží dnu, její role bude dále růst. Již dnes je silným prvkem při jednáních za zavřenými dveřmi, především s USA. Na poli diplomacie vědy, bude z EU hrát roli jenom SRN. Nejenom kvůli největšímu rentgenovému laseru na světě. Laser, dlouhý téměř 3,5 km, v přepočtu necelých 40 miliard korun drahý, začal fungovat na okraji Hamburgu 1. 9. 2018. Jeho duši spolutvoří, podobně jako duši CERNU, ruské know – how a ruští vědci. ČR, nehledě na laser s podobnými vlastnostmi ve výzkumném centru v Dolních Břežanech u Prahy, nebude hrát žádnou důležitou roli v diplomacii výše uvedeného typu, bez ohledu na to, kdo bude premiérem, nebo prezidentem.

3) Oligarchové se rozhodnou a veřejně postarají o návrat peněz do Ruska. I v tomto případě objem peněz určí USA a čas. Na zbytek peněz oligarchové zapomenou. Reálné naděje na zisky v Rusku jim zůstanou. S takovýmto rozhodnutím nepočítám již kvůli parkování peněz u rodinných příslušníků, třetích osob, nebo svěřeneckých fondů. Kvůli dvojitému, ba trojitému občanství, vydírajícímu potenciálu manželek, milenek a dětí oligarchů, žijících v zahraničí. Kdyby ale, pro mne nečekaně, došlo k uvedenému rozhodnutí oligarchů, znovuzvolený prezident Putin by mohl na de-offshorizovaném poli odstartovat proces, který jsem nazval v uvedeném příspěvku 3M: mobilizaci peněz oligarchů, modernizaci státní správy a militarizaci hospodářství v dobrém slova smyslu. K obraně suverenity, která bude nutná i v budoucnosti a rychlejšímu transferu a transformaci vojenských technologií do občanského života. Některé společnosti států EU by tak mohly dostat šanci na obnovení spolupráce s Ruskem. Pro let do Ruska by zcela určitě stačilo jedno menší letadlo, ne tři velká.

Pro posouzení průběhu a následků ruského jara 2018 pro EU a ČR je nezbytné vzít na vědomí nejenom výše popsaný stav USA, situaci prezidenta Trumpa a scénáře 1-3, ale i skutečnost vojenské kolonizace EU Spojenými státy, úspěšné tažení několika států východní části EU proti SRN pod vedením USA, a v neposlední řadě i tažení Turků proti EU v oblasti migrace. Ve věci bruselských migrantských kvót právě rozhodl Evropský soudní dvůr proti Maďarsku a Slovensku. To se hned vzdalo. Rozsudek lze proto označit jako další krok Evropy ke křižování. Evropa již delší dobu nese kříž, na kterém bude ukřižována. Kříž také patří k symbolům jara. Znali ho již staří Egypťané, Řekové i Číňané. Všichni chápali kříž, mající více podob (T, X), jako symbol věčnosti a propojení božského a lidského světa. Hřebíky budou zatloukat Evropané, ne Rusové. Pokrytectví evropských politiků dosáhlo nevyléčitelné úrovně. A nedej Bůh, spojí-li se západní umělá inteligence s hloupostí vůdců a politiků. Již proto je z politicko – vojenského hlediska, o hospodářském nemluvě, pro Rusko v představitelné budoucnosti výhodnější mít Polsko, Rumunsko, Bulharsko, ale i ČR a SR, jako (ne veřejně vyhlášené) nepřátele, než spojence. Souhlasu netřeba.

 

 

 

 

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *