Ladislav Žák: Právo nosit zbraň…

Praha 6. ledna 2017

Jsem přesvědčen, že docela dobře rozumím většině rozměrů legislativní iniciativy, mající za cíl  zabezpečit našim občanům právo nosit  zbraň ústavním zákonem. Mám tím na mysli nejen ty podstatné a právní, ale i ty politické – rozměry protibruselský a předvolební.

Vzal jsem si k ruce Ústavu ČR a hned v preambuli jsem se dozvěděl, že „my, občané České republiky“… „jsme odhodláni chránit Českou republiku, jako vlast“… a „společně střežit zděděné přírodní i kulturní, hmotné i duchovní bohatství“. Vzhledem k tomu, že jsme přitom „věrni všem dobrým tradicím dávné státnosti Koruny české i státnosti československé“, zdá se mi, že dát legislativní podporu a možnost občanům všestranně se vybavit k takovým skutkům, ke kterým jsou odhodláni, je přirozenou povinností státu. Aniž bych chtěl jakkoliv navozovat myšlení směřující k povinné domobraně a skutečně lidovým milicím, musím si stát za tím, že občané se bez výzbroje, výstroje a potřebných znalostí ve svém, samotnou ústavou postulovaném, odhodlání těžko obejdou…

Bude zajímavé sledovat, jaké povinnosti lid uloží prostřednictvím svých volených zástupců těm z nás, kteří budou mít právo skutečně nosit zbraň. Právo nosit zbraň je totiž v evropském kontextu významnou výsadou, spojenou s určitým morálním kodexem a vysokou odpovědností. Obávám se totiž toho, že nikdo nemůže udělit více než má on sám, a chudoba našich malostranských vyvolených v ohledu morálky a odpovědnosti se pohybuje na úrovni blízké záporným číslům… Na druhé straně, ono těch odhodlaných skutečně bránit, chránit a střežit nejsou také žádné milióny..

Děvka je jednak profese a jednak charakter. Jak říká klasik… z děvky pannu neuděláš… a já dodávám, že z děvky neuděláš ani rytíře a děvka rovněž z nikoho rytíře neudělá… Tohle bude asi na Malé Straně malinkatý problém, ale jinak je tu pořád ten naštvaný Brusel a kýbl předvolebního populismu…